Mýty a realita 17. listopadu 1989: žádné drama, nebo pouliční masakr?

Klíčovým datem našich soudobých dějin je bezpochyby 17. listopad roku 1989. Změnil nejen životy občanů, ale především Československo nastoupilo cestu přeměny v demokratický stát. Co se tehdy vlastně stalo a jaké byly okolnosti daného dne? Kdo mohl mít zájem na změnách? I to jsou otázky, které se objevují ve veřejném prostoru, a spolu s nimi také různé konspirační teorie a mýty.

Vyšetřovací komise k 17. listopadu pracovaly několik let, vystřídalo se před nimi velké množství svědků, objevovaly se nejrůznější informace a postřehy a zdá se, že další nové skutečnosti na zveřejnění ještě čekají, až se budou otevírat další archivy.

Každá demonstrace byla v hledáčku Státní bezpečnosti. Celý rok 1989 s proslulým lednovým Palachovým týdnem byl rokem, kdy se i ti, kteří prozatím zůstávali v pozadí, začali vyjadřovat k věcem veřejným.

„17. listopad byl výjimečný v tom, že komunistická strana a její orgány, zejména Městský výbor KSČ, poměrně dlouho zvažovaly a jednaly, i s Ústředním výborem KSČ a ostatními orgány, zda bude demonstrace povolená.

Rozhodl až na poslední chvíli, a proto opatření ministerstva vnitra, respektive Státní bezpečnosti a Veřejné bezpečnosti, přišla poměrně pozdě. Rozkaz byl připravován a vydán až 16. listopadu, což bylo neobvyklé,“ uvádí host pořadu Českého rozhlasu Plus Jak to bylo doopravdy, historik Pavel Žáček.